Traser Translucent Silver. Takové normální hodinky.

Tyhle hodinky se poněkud vymykají všemu, co jsme dosud od firmy Traser znali. Jsou výjimečné tím, že jsou úplně normální. Nejsou ani superodolné, ani superveliké, ani nemají speciální military design. Jsou to prostě úplně normální hodinky na normální nošení. Takže na misi do Afghanistánu nebo na potápění mezi žraloky byste si je nevybrali, ale na normální nošení do normální práce jsou myslím skvělé. Jsou totiž jednoduché, přehledné, lehké, mají univerzální velikost 39 mm – takže je mohou velmi dobře nosit muži i ženy – a spojují v sobě moderní design s trochou lehké nostalgie, kterou jim dodává pružný kovový tah (myslím, že označení „tah“ má původ právě v tomto systému), jaký byl populární někdy před čtyřiceti lety. Pamatuji si, že hodinky na takových tazích měli tehdy skoro všichni, kteří nechtěli nosit hodinky na normálním koženém pásku. Tenhle tah se prostě přetáhne přes hřbet ruky a na zápěstí pak sedí díky pružnému spojení jednotlivých článků. Je to rychlé, praktické a docela pohodlné.

Nicméně stále je to Traser, takže i zde najdeme tritiové trubice zajišťující permanentní iluminaci. Zajímavostí ovšem je, že kromě trubic na ručkách jsou zde jen čtyři aktivně svítící indexy – na pozicích 12, 3, 6 a 9. Přesto potmě vidíme indexy všechny. Jak je to možné? Je zde důmyslně využito odrazu světla ve vnitřní zrcadlové lunetě a jeho lomu v plastických průsvitných kuželích, které tvoří zbylé indexy. Pokud to nebudete vědět předem, tak si možná budete dlouho myslet, že aktivně svítí všech dvanáct indexů. Teprve po velmi důkladném zkoumání za plného světla zjistíte, že tritiem plněnými trubicemi jsou skutečně osazeny jen čtyři uvedené pozice. Možná i díky tomuto řešení se může tento model prodávat za velmi příznivou cenu a patří tak mezi nejlevnější modely v nabídce Traseru.

Foto: Autor

Traser Translucent na Chronoshopu 

Chronograph Sinn 103 St Sa – nový přírůstek ve vile

Ač jsem poslední příspěvek uveřejnil teprve včera, nedá mi to, abych dnes nepřidal aspoň pár fotek hodinek, které nám právě dorazily. Myslím, že za to docela stojí. Jde o již téměř kultovní chronograf Sinn 103 St Sa a pokud vím, tak řada lidí se dlouho těšila, až ho bude moci vidět naživo. Takže jen pár základních dat a pak už ty slíbené fotky:

Valjoux 7750, klenuté safírové sklo s oboustranným antireflexem, safírové dýnko s vnitřním AR, WR 200 m, průměr pouzdra 41 mm, výška 17 mm, rozteč nožiček 20 mm. Moc příjemné a perfektně zpracované hodinky!

Jinak tyhle hodinky díky svému rozumnému průměru skvěle sedí i na relativně slabším zápěstí. Bude to dobrá volba pro lehkou a střední váhovou kategorii… :-)

Foto: Autor

Glycine Incursore II 44 Manual

Tak dnes ještě zůstanu u Glycinů, ale tentokrát to bude něco z té příznivější strany cenového spektra. Chtěl bych tu alespoň letmo představit model Glycine Incursore II 44 Manual, což jak název napovídá, jsou hodinky s ručním nátahem. Zasvěcení poznají podle mimocetrálního umístění vteřinovky, že jde o stroj Unitas 6498, což je osvědčený švýcarský manuální kalibr osazený sedmnácti kameny. Velikosti tohoto stroje odpovídá i velikost pouzdra – 44 milimetrů, která spolu s velmi přehledným a střídmým designem ciferníku umožňuje výborný a rychlý odečet času a to i v noci, protože luminiscence ruček i indexů je velmi slušná. Klenuté minerální sklo je opatřené antireflexní vrstvou, která v určitých úhlech hezky modře opaleskuje.

Čeho si u těchto hodinek cením, je velká korunka, pomocí které se hodinky velmi dobře natahují. Není totiž nic horšího, než hodinky s ručním nátahem a malou korunkou. Alespoň tedy dle mého názoru. Když mám manuály, tak si to natahování chci prostě užít. A to tyhle hodinky opravdu umožňují. Ten pocit při manipulaci s korunkou je opravdu skvělý.

Strojek není nijak zvlášť upraven či kosmeticky vyšlechtěn; je pouze střídmě ozdoben šachovnicovým vzorem. A jak tomu dnes bývá zvykem, můžeme ho pozorovat minerálním průhledem v dýnku.

Za zmínku také stojí slušná vodotěsnost – WR100m. Hodinky jsou na pěkném koženém řemeni (22mm), takže se v nich nikdo asi koupat nebude, ale přesto je dobré, když člověk ví, že má hodinky, které v případě nutnosti něco vydrží i v té vodě. Výměna řemene je potom velmi snadná i pro běžného uživatele, neboť nožky jsou vrtány skrz, což velmi ulehčuje vymáčknutí stěžejek.

Co ještě dodat? Jsou to prostě jednoduché přehledné hodinky s osvědčeným strojkem, které budou jistě dobře plnit svoji funkci. Glycine vyrábí v této řadě i modely s automatickým nátahem s několika variantami ciferníku, a pokud by někomu nestačila velikost 44mm, pak je tu i modelová řada Incursore ve velikosti 46mm, ve které jsou již všechny modely vybaveny safírovým sklem a mohou se dokonce pochlubit vodotěsností WR200m. Ale cena je pak samozřejmě již o něco vyšší, než u zde představeného modelu, u kterého si myslím, že je poměr cena / užitná hodnota skutečně velmi dobrý.

Foto: Autor

Glycine Airman 17

Pokud bych měl říct, které hodinky z momentální nabídky ChronoShopu mě nejvíc berou, pak by to byly  právě tyhle – Airman 17. Nechci tady psát nějakou technickou recenzi – nakonec všechna technická data se dají dohedat na webu. Nemám ani zkušenost s jejich nošením, nicméně přece jen kolem nich chodím každý den, občas je někomu předvádím a tím získávám stále konkrétnější dojem. A ten je, že to jsou fakt parádní hodinky. Fotky ten dojem ale jen velmi špatně zprostředkují. Přednosti tohoto modelu člověk docení až ve chvíli, kdy je vezme do ruky nebo přímo na zápěstí. Ale na ruce opravdu zazáří a vyniknou. Jsou velké a robustní, přesto mají velmi elegantní tvary a úžasné leštěné plochy, které se ovšem nepodbízejí a hodinky nepůsobí jako nějaký metrosexuální doplněk. Naopak. Vyvolávají dojem velmi precizního nástroje či přístroje k měření důležitých údajů, který přímo vybízí k vyzkoušení všech svých funkcí: GMT, lunety s možností nastavení další časové zóny a její speciální aretace, jež se ovládá druhou korunkou, šroubování hlavní korunky zajišťující na pilotky neobvyklou vodotěsnost 200 metrů atd. Při manipulaci s touto mohutnou korunkou pak člověk skutečně pocítí, co to je precizní práce – korunka krásně sedne do prstů a uvntiř je “širokorozchodný” závit, který korunku bezpečně a velmi pevně přitáhne k pouzdru. Přitom šroubování jde opravdu jako po másle a nehrozí špatné chycení závitu a jeho následné poškození, jak se tomu stává u některých jiných hodinek.

Jak jsem již naznačil, co na Airmanech 17 zaujme, je jejich mohutnost. Pouzdro je opravdu velké (46mm), vysoké (15mm) a celkově robustní. Ale přes svůj velký průměr se tyhle hodinky dají nosit. Jejich nožky jsou relativně krátké a zahnuté v takovém úhlu, že dobře kopírují křivku zápěstí. Takže člověk sice cítí, že má na ruce kus železa, ale ten pocit je docela příjemný. Jakoby ty hodinky svému majiteli říkaly: „Jsme tady, hned tak na nás nezapomeneš. Ale když si nás budeš jaksepatří považovat, bohatě se ti odměníme…“ Ale každopádně tyhle hodinky na Vaší ruce nikdo nepřehlédne, takže pokud neradi budíte pozornost okolí, tak jejich nákup zvažte…

To nejlepší se ale skrývá uvnitř. V těchto hodinkách totiž nenajdete nějaký malý stroječek, který se rozpačitě krčí uprostřed velkého pouzdra. Ne, tady vyplňuje prostor velký “full-size” automat ETA A07 Valgranges, který byl vyvinut zcela nově právě pro velká pouzdra, jež doznala v posledních letech takové obliby. Takže zde má průhled dýnkem opravdu své opodstatnění, protože je se na co dívat.

Pokud ale někomu přesto Airmany 17 nevyhovují, ať už kvůli velikosti nebo ceně, potom jsou zde menší a levnější alternativy v modelech Airman 22 Base (42mm) a Airman 18, které vzhledem ke svému průměru (38mm) a malé výšce pouzdra mohou na ruku směle nasadit i ženy.Všechny tyto modely se vyrábějí buď ve čtyřručkovém provedení (GMT), kdy jedna hodinovka je klasicky 12hodinová a GMT ručka 24hodinová nebo ve verzi Purist, která má pouze jedinou hodinovku, jež opisuje jeden okruh po ciferníku celých 24 hodin. Zde je potom třeba si zvyknout na poněkud odlišný odečet času, než je obvyklé. Ale i tento způsob má svoji logiku. Malá ručka vlastně imituje pohyb Slunce na obloze (ráno v šest se začne zvedat nad horizont, (který tvoří vodorovná linie procházející středem hodinek a pozicemi, kde je obvykle devítka a trojka), v poledne stojí nejvýš (dvanáctka je na svém obvyklém místě) a v osmnáct hodin začně opět zapadat pod linii horizontu. Půlnoc je potom v nejnižším bodě putování hodinovky – tzn. na místě jinak obvyklé šestky. Ciferník si tedy můžeme pomyslně rozdělit horizontální linií na denní polovinu a noční polovinu. Je to tedy přesně opačně, než můžeme vidět na výše vyfoceném modelu, kde je chod hlavní hodinové ručky jen dvanáctihodinový.

Model Airman 17 je zde na fotografii ve verzi s černo-modrým ciferníkem, který dodává hodinkám zase ještě další dimenzi zajímavosti. Nejde tedy o hru světla či nějaký efekt antireflexu. Ciferník je opravdu dvojbarevný.  U všech modelů z řady Airman ale existuje i celočerná varianta, popřípadě varianty světlé. Ale ten antireflex tyhle hodinky samozřejmě mají také.

Na závěr si neodpustím ještě jeden detailnější snímek zdobení rotoru:

Foto: Autor