V době, kdy je čas všudypřítomný a přesnost měří technologie, zůstávají mechanické hodinky symbolem kultury, řemesla a určitého druhu magie. Jsou víc než jen nástrojem – nesou v sobě příběhy, emoce i lidskou touhu překonat hranice techniky.
Právě tyto výjimečné kusy se stanou hvězdami nadcházející aukce v Dorotheu ve Vídni, která proběhne 21. listopadu 2025. Nabídne více než 170 mimořádných objektů, z nichž každý má vlastní kapitolu v dějinách hodinářského umění. K nejcennějším položkám patří Patek Philippe Chiming Jump Hour Ref. 5275 z roku 2014, oceněné na 260 000 až 400 000 eur – technický i estetický triumf preciznosti.
Dalším magnetem pro sběratele bude Cartier Tank Cintrée Dual Time z počátku 70. let, cestovní ikona s číselníkem rozděleným na dvě části a s elegantním art deco designem, pocházející z aristokratické evropské kolekce.
Aukce letos ovšem nabídne také skutečné srdce historie – osobní hodinky krále Husajna I. Jordánského, legendárního státníka, který dokázal sjednotit moderní svět s odkazem pouště. Jeho Breitling Navitimer ref.: 8906-3 ze začátku 70. let jsou více než jen sběratelským artefaktem. Jsou symbolem muže, který věřil v čas jako v hodnotu, jež může spojovat národy. Paradoxem je, že odhadovaná cena je pouhých 2 000 až 3000 eur – což by odpovídalo chronografu postaveném na základě Valjoux 7740 s nutností servisu – dá se ale předpokládat, že emocionální hodnota bude vyšší…
Když Husajn I. Jordánský usedl na trůn v roce 1952 jako osmnáctiletý mladík, málokdo tušil, že se stane jednou z nejvýznamnějších postav Blízkého východu 20. století. Z neklidné země obklopené konflikty vybudoval stabilní království, které se stalo symbolem diplomacie, odvahy a naděje.
Husajn I., potomek proroka Mohameda z dynastie Hášimovců, vládl více než 46 let – éru poznamenanou válkami, revolucemi a geopolitickými otřesy. Přesto si dokázal získat respekt spojenců i protivníků. Jeho přístup byl založen na rovnováze mezi tradicí a modernitou. Usiloval o rozvoj vzdělání, infrastruktury a průmyslu, ale nikdy nezapomněl na beduínské hodnoty česti, loajality a skromnosti, které formovaly jeho charakter.
Byl pilotem, který osobně sedal do kokpitu svých stíhaček, i diplomatem, který dokázal jednat s nejmocnějšími státníky světa. V roce 1994 podepsal mírovou smlouvu s Izraelem, čímž navázal na odkaz tolerance a rozvahy, který byl pro něj příznačný.
Jeho osobní charisma a schopnost empatie z něj učinily vůdce, kterého lidé opravdu milovali. I přes pokusy o atentáty a nepřetržitý politický tlak zůstal věrný své zemi a jejímu lidu. „Jordánsko nemá ropu ani zlato, naším největším bohatstvím jsou lidé,“ říkával.
Když v roce 1999 zemřel, celý svět truchlil. Husajn I. zanechal po sobě dědictví odvahy, stability a víry v budoucnost. V zemi, kde se poušť střetává s horami, zanechal otisk muže, který dokázal proměnit prach dějin v základ moderního státu – a stát se tak skutečným králem srdcí.
