De Bethune už více než dvacet let systematicky přetváří základní principy mechanické přesnosti. Pod vedením Denise Flageolleta vznikla série konstrukčních inovací – od nové geometrie vlásku až po high-tech setrvačky – které společně definují moderní podobu chronometrie. Základní vize je jasná: zajistit stabilní přesnost v reálných podmínkách nošení, tedy v prostředí plném nárazů, změn polohy i teplotních výkyvů.
První klíčovou inovací byl vlásek s plochým terminálním zakončením (patent 2006), který umožňuje dokonale soustředné rozvíjení. To zvyšuje izochronismus a zároveň výrazně omezuje deformace při otřesech. Díky optimalizované geometrii zabírá méně prostoru a usnadňuje jemné seřízení.
Značka De Bethune vyvinula také vlastní setrvačku z titanu s periferními vyvažovacími elementy z bílého zlata, která kombinují vysoký moment setrvačnosti s minimální hmotností. Tato konstrukce stabilizuje amplitudu a umožňuje spolehlivý chod i při frekvenci 4 Hz nebo 5 Hz, dokonce i pod opakovanými nárazy. Mimochodem, první moderní tříbodový antishock systém, tedy triple pare-chute, odhalila značka už v roce 2005.
Od roku 2009 používá De Bethune křemíkové krokové kolo s optimalizovanou geometrií zubů. Křemík je lehký, elastický a snižuje tření až o polovinu, čímž zvyšuje účinnost krokového ústrojí a snižuje energetické ztráty. Výsledkem je hladší chod a vyšší stabilita chodu.
V roce 2022 byl spuštěn projekt Sensorial Chronometry – první systém, který přizpůsobuje chronometrii konkrétnímu uživateli. Testovací hodinky sbírají data o pohybech, nárazech, teplotě či tlaku. Následně robotická ruka v simulační komoře přesně replikuje podmínky nošení a umožňuje jemné doladění strojku na míru jednotlivci.
Roku 2024 dokončilo De Bethune vlastní workshop pro výrobu vlásku, respektive vlastních setrvaček – a to od tažení drátu po kompletaci vlásku s rolničkou a vodítkem. Díky tomu lze upravit tloušťku, výšku, počáteční bod vinutí či průměr v řádu mikronů, tedy velikostí, které zásadně ovlivňují výsledný chod.
Zkušenosti z projektu Résonique (2012) ukázaly, že extrémní frekvence nejsou cestou vpřed. Vývojový tým je dnes přesvědčen, že největší potenciál stále leží v optimalizaci tradiční dvojice – setrvačky a vlásku, jejichž fyzika se nemění už 450 let, ale jejich materiály a geometrie mají stále nové možnosti.
