V Guinnessově knize rekordů se po dlouhé době opět objevily náramkové hodinky, a to zásluhou manufaktury IWC. Její letošní platinový přírůstek do kolekce Portugieser, který nese přízvisko Eternal Calendar, byl rozpoznán jako náramkové hodinky s nejpřesnější indikací lunární fáze. Korekci totiž vyžaduje jednou za 45 milionů let. Není divu, že ikona ze Schaffhausenu uvedla hodinky spolu se slavným britským fyzikem Brianem Coxem.

Když se na obřích obrazovkách stánku manufaktury IWC v průběhu veletrhu luxusních hodinek Watches & Wonders objevila tvář Briana Coxe, profesora na univerzitě v Manchesteru a člena Královské vědecké společnosti, bylo zřejmé, že značka chystá prezentovat něco opravdu nevšedního. Realita však předčila veškerá očekávání.

Manufaktura, která se od přelomu 70. a 80. let minulého století soustředí na výrobu tak zvaných věčných kalendářů posunula laťku veškerých svých výpočtů ještě o výrazný level dál a prezentovala vývoj, který nikdo nečekal. Manufaktuře ze Schaffhausenu se podařilo elevovat tak zvaný věčný „perpetuální“ kalendář ještě o další úroveň dál. Vytvořila kalendář nekonečný, který nazývá Eternal Calendar.

Kalendář na věky věků
Na rozdíl od věčných kalendářů, které vyžadují regulaci například v roce 2100, 2300 a při dalších výjimkách, kdy Gregoriánský kalendář přeskakuje přestupný rok, není potřeba novinku regulovat nikdy. To je také důvod, proč IWC přistoupilo k příznačnému označení Eternal.

Jediný problém, který hodinky zatím nevyřešily, je rok 4000. Důvod však nejsou nedostatečné výpočty či technologické know-how, ale skutečnost, že stále nebylo definováno, zda v ten rok bude či nebude 29. únor aplikován – tedy zda bude přestupný či nikoli.

Plodem absolutně nečekaného vývoje věhlasné manufaktury rozprostírající se na břehu Rýna se tak stal 4Hz in-house kalibr 52460, jehož tajemství tkví v kole zobrazovaném mezi indexy 4. a 5. hodiny na mléčně bílém číselníku. To se totiž otáčí kolem své osy pouze jednou za 400 let a svým pohybem tak vlastně řeší obě zásadní výjimky v Gregoriánském kalendáři – totiž, že rok není přestupný, pokud je dělitelný číslem 100 (například rok 2100), a zároveň existuje výjimka, že pokud je zároveň dělitelný číslem 400, tak přestupný je (například rok 2400).

Zbytek strojku po technické stránce vlastně vychází ze svého předchůdce, tedy modelové rodiny Calibre 52xxx s automatickým nátahem a indikovanou sedmidenní rezervou nátahu.

Nabízí tedy zobrazení data, jména dne a měsíce, stejně jako aktuální letopočet v celém jeho rozsahu. Kalendářní disky v hodinkách samozřejmě nejsou nastaveny až do zmiňovaného roku 4000, ale součástí balení (a zároveň archivů manufaktury) jsou disky s příslušnými roky – pro indikaci tisíců a stovek.

Rekordní přesnost pohybu Měsíce
Už se stalo zvykem, že čistě pragmatickou komplikaci věčného kalendáře dotváří zobrazení lunárních fází. Informace o tom, zda je zrovna úplněk či nov, respektive jakým způsobem pluje Měsíc po nebesích tak nějak ke kalendáři patří.

Nicméně zatímco u klasických indikací je potřeba tuto poetickou komplikaci regulovat v rámci desítek let, vývojáři v IWC se nikdy s tak nízkou přesností nespokojili a i u běžně dostupných věčných kalendářů pracovali s odchylkou jednoho dne v intervalu 577,7 let.

S tou se přirozeně při tvorbě nekonečného kalendáře Portugieser Eternal Calendar nemohli spokojit, a tak pod vedením Stefana Ihnena, technického ředitele společnosti, zúročili veškeré své astronomické poznatky a pokusily se je integrovat do ozubených kol.

Výsledek je fantastický. Díky simulačnímu programu naprogramovanému speciálně pro tento účel vzniklo na 23 miliard různých kombinací kol s různými počty zubů. V iterativním procesu se inženýři postupně propracovávali k dokonalé kombinaci kol pro tuto konkrétní řešení.

Při předpokladu konstantní délky synodického měsíce, a to 29 dní, 12 hodin, 44 minut a 2,88 sekundy, by se displej teoreticky odchýlil od oběžné dráhy Měsíce o jeden den až po 45 361 055 letech! Není divu, že takto extrémní přesnost ocenila i komise Guinnessových světových rekordů, kde IWC nahradilo rekordní počin Andrease Strehlera.

Vždy elegantní
Pro prezentaci tohoto tikajícího skvostu sáhla značka po ryzím materiálu abnormální tvrdosti – aby vydržel věčnosti. Samotné 44,4 mm pouzdro je tedy zhotoveno z platiny a z obou svých stran je osazeno klenutým safírovým sklíčkem. Platinovou sponou je zakončený také prošívaný kožený řemínek z kůže aligátora, o jehož výrobu se postaral proslavený italský ateliér Santoni.