Luďka mám moc rád. Patřím k těm, kteří mají to štěstí sledovat relativně z blízka vývoj jeho kariéry. Ale vlastně o kariéru nejde – chtěl jsem asi spíš říct, že mám tak velkou kliku, že jsem mohl a stále můžu kontinuálně pozorovat, co se mu pod rukama rodí. A to je prostě senzační.
Více než všechny hodinářské komplikace světa upřednostňuji totiž možnost vidět jednoho ze svých oblíbených hodinářů, jak přemýšlí nad tím, co vytvoří a jak to udělá. Jasně, není jediný pod mým drobnohledem, ale to je dobře – protože každá návštěva jeho ateliéru je o to zajímavější a rozhodně mi okoření mou lásku k řemeslu.
Za Ludvou jsem se vydal i před letošním veletrhem SEW, abych si prohlédl prototypy jeho nového projektu. No, napsat jsem o nových hodinkách Art Deco včas nestihl, ale pořád na ně myslím – tak mi dovolte je krátce představit nyní…
Jeho cesta rozhodně nebyla jednoduchá, byla plná překážek – ať už technických nebo těch lidských. Baví mě ale Luďkova odhodlanost (nebo spíše tvrdohlavost?) díky níž své projekty opravdu vždy dotáhne ke zdárnému výsledku. Prostě si něco umane a jde si za svým, a to je vlastně dobře.
Stejně tak to bylo při cestě za prvním vlastním strojkem v roce 2012. Ten získal příznačné označení LS2012 a tvořil nitro modelu Carabus, jehož jméno bylo odvozeno od vrásčité struktury střevlíka (latinsky Carabus), kterou asociovala patina rýhovaného číselníku z mosazi.
Architektura strojku LS2012 nově promlouvá v linii Art Deco, jež jsem měl možnost si nafotit. Při pohledu na první prototypy je však patrné, že došlo k zásadním změnám – a to nejenom změnou můstků a základny, a to ze soudkovitých do kulatých, ale hlavně, co se týče dekorace. Velké plochy jsou nově pískovány, po obvodu však disponují sraženými leštěnými hranami vyvedenými ve vysokém lesku. Celkem čtveřice můstků, a to včetně můstku 2,5Hz setrvačky, pracuje s přísnou geometrií linií.
„Všechno to začalo jedinou myšlenkou: Přiblížit ruční hodinářství lidem, kteří mě sledují roky, ale neměli možnost vlastnit moje zlaté nebo platinové modely,“ prezentuje Luděk Seryn své nové hodinky. „Art Deco je odpověď. Ocel, vlastní mechanika, barvy… A stále duše ruční práce,“ dodává.
Nově zrozená linie Art Deco otevírá novou kapitolu práce Luďka Seryna a jeho Seryn Watches. To samozřejmě neznamená, že přestane vytvářet takové komplikované kreace, jako byly Karel Rotation, Jitka Rotation, Adam Rotation či projekty Ro-18. Jedná se však o novou kapitolu proto, že na hodinkách pracuje Luděk v malém týmu, a to i se svou ženou Míšou a synem Tobiášem.
Navíc se odhodlal pracovat s ocelí, což je výrazná změna po letech tvorby hodinek ze zlata či platiny. Díky tomu se jeho hodinky Art Deco stávají dostupnějšími, aniž by ztratily řemeslnou hloubku a charakter.
Nové ocelové pouzdro, které získalo označení Casablanka, dosahuje v průměru 43 mm. To je celkem dost a umím si představit do budoucna jeho mírné zmenšení. Umím si počin představit v průměru 39, případně 40 mm – každopádně česká klientela větší průměry určitě ocení. Vyniknou tak předimenzovaná čísla různě barevných číselníků, stejně jako art deco skeletované ručky unikátního vzhledu.
Každý exemplář je výsledkem ruční práce a nese vlastní identitu, podtrženou barevnými číselníky, jejichž odstín si může zvolit zákazník sám, harmonizujícími s pečlivě zvolenými řemeny. Celkem jich vznikne dvacet kusů s cenovkou 250 000 Kč.
