Digitální fotografie je fajn. Na scrollování Instagramového feedu rozhodně. Papír však nenahradíš. Stejný názor na to má i Daniel Martinek, se kterým jsem se seznámil během veteránského závodu Sachsen Classic 2022 a který nedávno vydal naprosto seriózní Coffee Table Book světového formátu.

Kniha s prostým názvem Daniel Martinek, na jejichž bílých deskách se vyjímá Danův autogram, je vlastně asi první českou knihou podobného formátu s ryze automobilovou tématikou. Ve své knize Dan zachytil 30 skvostných aut a vzniklo doslova umělecké dílo jako celek. Aby toho nebylo málo, tak se jedná o 399 ks číslovanou limitovanou edici.

Při prvním listování knihou jsem se pouze kochal nejen samotnými vozy, ale i precizností, s jakou je kniha provedena. Dan totiž neopomněl ani kvalitní textovou část. Jelikož hodinky a krásná auta jdou tak nějak svou podstatou dohromady, tak mě už při druhém listování knihou napadlo se zamyslet nad tím, k jakému autu by seděly jaké hodinky. Výsledkem je pár fotek spojující mé tři vášně – hodinky, auta a fotografii. Tyto fotky jsem pak ukázal Danovi a u té příležitosti jsme probrali i pár dalších věcí, které se dočtete v následujícím rozhovoru.

Dane, ty máš za sebou už několik let práce profesionálního automobilového fotografa. Byl to vždy záměr nebo to tak nějak vykrystalizovalo postupem času? Proč zrovna auta?

Focení aut bylo nejdřív moje hobby. Vyrůstal jsem v devadesátých letech a potkat v té době jakékoliv zajímavé auto bylo svátkem. A tak jsem je fotil, abych měl památku. Navíc mě rodiče brávali na různé akce. Doma byla auta vždy velkým tématem, přivedl mě k nim můj otec a starší bratr. Později jsem si focením přivydělával během studia na vysoké škole. Tehdy jsem začal fotit pro časopis Faster, ve kterém působím dodnes. Nikdy bych ale neřekl, že mě focení aut bude živit. Je to velké štěstí a zároveň mnoho let tvrdé práce.

To jsme měli možná trochu podobně. Byť jsem o něco mladší, tak jsem asi tu nejhezčí část dětství prožil taky v devadesátkách. Můj otec měl tehdy bílou Felicii a já si pamatuju, jak jsem mu během našich cest, vyjmenovával značky a modely projíždějících aut. Tam to pro mě asi všechno začalo. Učil tě někdo fotit nebo si to vše musel prošlapat sám?

Jsem fotograf samouk. Všechno jsem se naučil sám, praxí, včetně postprodukce. Pamatuji si, jak jsem se svým prvním fotoaparátem fotil všechno, co šlo. To mi dalo hrozně moc a celé jsem si to osvojil. I proto fotím na plně manuální režim a jinak si to ani nedovedu představit. Je to radost.

Mě kromě aut už jako malého kluka fascinovaly hodinky, což mi zpětně viděno přijde jako logické, protože tyto dvě věci k sobě neodmyslitelně patří. Vždy když tě vidím, tak máš na ruce nějaký zajímavý kousek. Co vlastně všechno nosíš?

Na ruce střídám troje hodinky a všechny jsou s automatickým nátahem. Při focení mě nejčastěji uvidíte s Longines Hydroconquest. Mám je soustu let a na „lítačku“ jsou pro mě ideální. Dalším kouskem jsou pilotky od německého výrobce Laco. Ty mám ještě déle a nosím je spíš k formálnějším příležitostem. Posledním přírůstkem jsou IWC Aquatimer Chronograph, ty si hýčkám nejvíce a nosím je ve svém volném čase.

Jaký k nim máš vlastně vztah?

Nebudu lhát, v hodinkách se jistě nevyznám tolik, jako Tví čtenáři. Nejsem ale úplný laik a hodinky mám velice rád. Beru je jako takový správný pánský šperk, který můžu nosit. Fascinuje mě jejich vzhled, funkčnost a příběhy, které je utváří.

Máš nějaký vyloženě hodinkový sen, který by sis chtěl v budoucnu splnit?

Do kategorie splnitelných snů řadím IWC Big Pilot 43 nebo Rolex GMT Master II „Batgirl“. Pokud bych však měl ukázat na jedny hodinky bez ohledu na cenu, byly by to Patek Philippe Nautilus.

Teď k Tvé knize, která je plná úžasných skvostů na čtyřech kolech, které jsou zachyceny na ještě úžasnějších fotografiích. Jak dlouho ti tvorba knihy zabrala?

Na knize jsem pracoval dva roky velmi intenzivně. Řekl bych téměř na denní bázi. Byl jsem hodně v kontaktu s týmem lidí, který na tom se mnou pracoval. Byla to neustálá honba za co nejlepším výsledkem.

Tušil jsi, že to zabere tolik času?

Po pravdě byl plán dát knihu dohromady za jeden rok. Jsem ale rád, že jsme nic neuspěchali. Během druhého roku práce se nám povedlo knihu obrovsky posunout, obsahem i graficky.

Proč zrovna 399 kusů?

Není v tom žádná symbolika, jak by se mohlo zdát. Pouze jsem odhadl prodejní potenciál a je to hezčí číslo, než 400. Někomu to může přijít jako malý počet, ale nechtěl jsem oslovovat nakladatelství kvůli vyššímu nákladu a prodejům. Všechno jsem si vymyslel a zafinancoval sám. Kniha je určena pro moji komunitu lidí a několik dalších nadšenců, kteří ji dokáží ocenit.

Kdyby sis měl vybrat jedno auto z Tvé knihy, které by to bylo? Jaké na Tebe nejvíc zapůsobilo?

To je velmi těžká otázka. Dovolím si poukázat na dvě auta – Porsche Carrera GT a Ferrari F50. Oba tyto supersporty mají motor z F1, manuální převodovku a samozřejmě skvěle vypadají. Navíc jsou extrémně vzácné ve specifikacích, které se mi povedlo nafotit. Mám hroznou radost, že je ve své knize mohu mít.

Kromě fotek je kniha plná čtivých textů od našeho společného kamaráda Michala Skuhrovce. Jak jste se vlastně dali dohromady? Byl to od samého začátku společný projekt nebo jste spojili síly až v průběhu a kdo koho oslovil?

Je to tak! Michal přiložil ruku k dílu. Poznali jsme se na srazu Porsche Clubu Praha. Zmínil jsem se mu o knize, když jsem ji připravoval a domluvili jsme se na spolupráci. Ke každému autu v mé knize je text, který se rozděluje na obecnou část o daném voze a pak moji osobní část, kde se čtenáři sdílím své dojmy a zážitky z focení. A právě tu obecnou část si vzal na starost Michal. Jeho znalosti o autech jsou neuvěřitelné. Díky němu je kniha nejen o fotkách, ale i zajímavých textech. Jde o komplexní zážitek.

Tvůj hodinkový sen už jsi prozradil, ale co je Tvým automobilovým snem, který bys jednou chtěl mít v garáži?

Moje srdce bije pro značku Porsche, a proto je mým vysněným autem model 911 GT3 v generaci 997.

To je samozřejmě nádhera. Porsche 911 bych chtěl mít jednou zaparkované v garáži také, v tom se shodneme. Za mě ideálně 993, ale 997 bych bral taky. Kde se mohou čtenáři mimo knihu seznámit s tvojí tvorbou? Přepokládám, že Instagram je jasná věc. Nebo postuješ i na nějaké jiné platformy?

V současné době je to jen Instagram @danielmartinek.cz, kde sdílím nejen svoji nejlepší tvorbu, ale i spoustu zákulisních fotek a videí ze svého automobilového světa.

A ještě na závěr, kde se dá tvá knížka koupit a je ještě vůbec dost kusů?

Kniha je k dostání na eshopech dailydriver.cz a flacht.eu. Momentálně zbývá necelých 100 kusů a je pravděpodobné, že se do konce roku vyprodá.

 

foto: Jan Štefl & Daniel Martinek