Je načase navázat na minulý článek o hodinkách Glycine Combat SUB. Hodinky jsem začal testovat v běžném denním provozu i v těžších podmínkách. Zatím se hodinky se mnou podívaly na skály, trochu do vody (ale zatím to nebylo žádné velké potápění), běžně s nimi jezdím na kole a na bruslích, chystám se s nimi na střelnici. Snažím se tedy s nimi dělat úplně všechny činnosti, které běžně  provozuji, abych zjistil, nakolik jsou tyto hodinky vhodné a pohodlné pro opravdu každodenní nošení a nakolik je přitom třeba se obávat či neobávat o jejich bezpečnost.

Hodinky jsem si prakticky hned na začátku přehodil z gumového řemene, na kterém byly dodány, na NATO strap, který mi vyhovuje mnohem více. Gumový řemen bude zcela jistě vynikající pro jakékoliv vodní sporty, také se mi zdál vhodný pro jízdu na kole, protože hodinky velmi dobře fixuje na ruce, ale pro každodenní nošení se mně osobně zdá pohodlnější textilní řemen, protože se pod ním vůbec nepotí ruka.  Také jsem experimentoval s upnutím hodinek přímo na řídítka kola – docela se to osvědčilo – hodinky jsou tak stále na očích bez nutnosti pouštět řídítka a dívat se na zápěstí. Samozřejmě to nedoporučuji pro nějaké drsné terénní sjezdy, ale na druhou stranu i to jsem vyzkoušel – nutno ovšem podotknout, že mám na kole velmi dobrou odpruženou vidlici a hodinky jsem na řídítkách podložil pěnovým polyuretanem.  Hodinky ani po několika vyjížďkách do terénu nevykazovaly žádné závady chodu či mimořádné odchylky. Toto ovšem neberte jako doporučení – každý hodinář vám řekne, že větší otřesy a vibrace hodinkám příliš nesvědčí a budou-li jim hodinky vystaveny dlouhodobě, pravděpodobně se to časem nějak negativně projeví. Běžné jízdy na kole po asfaltu nebo v lehkém terénu bych se ale nebál.

Dále s Combat SUBy pravidelně jezdím na bruslích. Snažím se jezdit závodním stylem, kdy jedna ruka udává rytmus jízdy, takže hodinky jsou vystaveny dosti intenzivnímu pohybu. Ani tato aktivita se na jejich chodu zatím nijak neprojevila. Hodinky přitom na ruce nevnímám jako velkou přítěž. Narozdíl od jiných potápek, se kterými mám zkušenost, Combaty jsou velmi pohodlné – nijak svoji přítomnost na ruce nezdůrazňují a nepřekážejí.

To be continued…

Od firmy Glycine jsme dostali zapůjčený jeden kus hodinek Combat SUB (ref.3863.19AT) k testování. V několika pokračováních bych zde tedy rád zdokumentoval  jeho průběh.

Hodinky samotné asi netřeba dlouze představovat. Glycine je vyrábí v celé řadě barevných variant (viz: http://www.chronoshop.cz/combat-sub-automatic/), ale základní parametry jsou u všech stejné:

• Stroj ETA 2824-2
• WR 200m
• Safírové sklo bez AR
• Průměr 42mm
• Výška 10,6 mm
• Rozteč nožek 22mm
• Šroubovací korunka

Hodinky se standardně dodávají na gumovém nebo koženém řemeni či za příplatek na kovovém náramku. Vzhledem ke svému průměru a nízké výšce pouzdra jsou velmi pohodlně nositelné i na slabším zápěstí. Již nyní jsem si vyzkoušel, že se dobře vejdou pod rukáv a nijak na ruce nepřekáží. Velká šroubovací korunka perfektně sedne do ruky a chod lunety je příjemný; jen drážkování by možná mohlo být hrubší, ale to je otázka zvyku.

Už sám název modelu – Combat SUB – napovídá, že by se mělo jednat o odolný model, který bude vhodný i do tvrdší akce.  Testovací kus tedy hodlám podrobit poněkud vyššímu provoznímu zatížení a sledovat, jak se s ním hodinky vyrovnají.

Hodinky přišly z fabriky s průměrnou odchylkou + 7s/den (dle vibrografu), takže uvidíme, jestli se po několika týdnech provozu v testovacím režimu odchylka nějak výrazně změní.

Nyní následuje pár fotek hodinek před počátkem testu:

To be continued soon…

Foto: Autor blogu

Firma MeisterSinger je jednou z mála hodinářských firem, které kontinuálně nabízejí jednoručkové modely. U MeisterSingerů dokonce tvoří jednoručky hlavní těžiště jejich produkce, i když v jejich nabídce najdeme i klasické trojručkové modely.

Modely No.1, No.2, No.3, Pangaea či Perigraph nás na první pohled uchvátí svým svébytným a přitom jednoduchým designem. Jedna ručka možná netleská, ale čas ukazuje stejně spolehlivě jako ručky dvě či dokonce tři. Samozřejmě odečet času není na vteřinu přesný, ale s přesností na minuty se uživatel naučí odečítat poměrně rychle. Jednoručky přitom dodávají svému majiteli jakýsi vnitřní klid a velkorysý nadhled nad plynutím času. Není třeba se nechat znervózňovat kvůli pár vteřinám nebo i minutám. Ale když budu potřebovat přijít na schůzku řekněme na pátou, tak tam v pět určitě dorazím a nikdo na mě čekat nebude. Jen to tak nějak proběhne beze stresu. Čas jakoby plynul s jednoručkami pomaleji a vlídněji…

Jednoručkové hodinky MeisterSinger se vyrábějí s nátahem manuálním (No.1, No.2, Pangaea, Karelia) nebo automatickým (No.3, Perigraph, Pangaea Automatic) a jejich cena se odvíjí hlavně od použitého kalibru (např. upravený a zdobený stroj Unitas v modelu No.2 je výrazně dražší než Eta 2801 v modelu No.1) Jaký kalibr zvolit je ale otázkou spíše pro fajnšmekry – spolehlivě půjdou rozhodně všechny. Takže většina zájemců se stejně bude řídit spíše nuancemi v designu ciferníku či pouzdra. A zde se již pohybujeme čistě v oblasti osobního vkusu a preferencí. Každopádně hodinky MeisterSinger vždy vzbudí zájem a zvídavé dotazy lidí nezasvěcených do hodinářské problematiky. Možná někomu nebudou jednoručky připadat praktické, ale čistotu a originalitu jejich designu jistě ocení každý, kdo má jen trochu estetického cítění – stejně tak jako ji ocenily poroty mnoha designových soutěží, ve kterých hodinky MeisterSinger získaly celou řadu ocenění typu Red Dot Design Award, Goldene Unruh  a dalších. Věříme, že se budou líbit i Vám.

Na všech fotografiích jsou variace modelu Pangaea s manuálním nátahem. Domnívám se, že jde o vůbec nejhezčí a nejelegantnější model z nabídky MeisterSinger.

Foto: Autor blogu

Jak jsem slíbil v minulém blogu, přidávám ještě pár fotek modelu Sinn 6100 Klasik B, jinak řečeného Regulateur.  U hodinek tohoto typu jde o jiné uspořádání ruček na ciferníku, než je obvyklé. Každá ručka je umístěna samostatně na své vlastí hřídeli. Ač může být toto uspořádání pro někoho překvapivé, v hodinářském světě nejde o nic nového;  tento princip je používán již od 18. století. Regulátory bývaly v té době velmi přesné hodiny, podle kterých se seřizovaly další časoměrné přístroje, nebo se používaly tam, kde bylo nutné dodržovat čas na minutu přesně, např. na dráze. I proto je u tohoto typu hodinek dominantní a centrální ručkou ručka minutová.

Pouzdro, ciferník, indexy i stroj jsou vlastně stejné jako u minule představeného modelu, až na onu modifikaci v uspořádání ruček. I tento model má WR 100m a safír svrchu i zespod. Pozorovat safírovým průhledem zdobený a modifikovaný stroj Unitas je pak skoro stejně velké potěšení, jako se kochat jemným gilošováním stříbrného ciferníku. Průměr je 44mm, což už si bohužel nemůže (zvláště u společenských hodinek) dovolit asi úplně každý. Je prostě třeba na to mít ruku. Ale to nic nemění na tom, že jde o krásné a svébytné hodinky. Však také v roce 2008 byly oceněny cenou Goldene Unruh za nejlepší hodinky v kategorii do 10.000 Euro.

Jinak stejně jako u modelu 6110 Klassik i u Regulátoru existují obě varianty – s ručkami a indexy modřenými nebo zlacenými. Velmi těžko rozhodnout, která varianta je hezčí. Spíše to bude o osobních preferencích a o tom, co se komu lépe hodí k jeho stylu oblékání a dalším doplňkům.

Foto: Autor

Každý, kdo se začne vážněji zabývat hodinkami, po nějakém čase zjistí, že mu jedny hodinky prostě nestačí. Pochopí, že k různým příležitostem je třeba mít různé hodinky. To jen James Bond si může dovolit nosit sportovní hodinky, potápky, ke smokingu, a to třeba i na party Jejího Veličenstva. On totiž opravdu neví, jestli ještě téhož večera nebude jejich extrémní odolnost potřebovat. Během několika hodin se může z večírku ocitnout na širém moři či dokonce pod jeho hladinou nebo v nějaké jiné velmi akční situaci.

Ovšem člověk, který má předplatné na koncerty vážné hudby v Rudolfinu nebo si občas zajde do divadla či na nějakou jinou bohulibou společenskou akci, kde je vyžadován klasický oblek, by měl mít na ruce při těchto příležitostech také klasické hodinky. Jistě, i on se může v nočním metru ocitnout v dramatické situaci, ale to je jiná věc. Zůstaňme u toho, že klasická společenská akce si žádá klasické společenské hodinky.

Mnoho hodinářských firem nabízí řadu více či méně povedených společenských hodinek ve všech cenových kategoriích. Ale pokud byste chtěli sáhnout po velmi dobré kvalitě, ne úplně všedním designu a tomu přiměřené ceně, potom firma Sinn nabízí úžasné společenské modely v řadách 6100 a 6110. Prvně jmenovaná řada jsou hodinky typu regulátor, o kterých bych chtěl někdy příště napsat samostatný blog. Dnes bych se chtěl věnovat řadě 6110 a konkrétně modelu Klassik 4N, což jsou zcela klasické tříručkové hodinky.

Nejprve pár technických dat: Jsou to hodinky s upraveným strojkem Unitas 6498-1, takže se jedná o ruční nátah, což se ke společenským hodinkám, které nosíme jen příležitostně, velmi dobře hodí. Hodinky ukazují jen ty nejzákladnější funkce – hodiny, minuty, vteřiny – to nám na večírku či v divadle rozhodně stačí. Vrchní sklo je safírové s oboustranným antireflexem, spodní sklo (průhled dýnkem) je rovněž safír s vnitřní antireflexní úpravou. Stříbrný ciferník je jemně gilošovaný do úžasných soustředných křivek a čas nám ukazují klasické zlacené ručky. Též indexy a čísla (sudých) hodin jsou zlacené růžovým zlatem. Tato kombinace stříbrného ciferníku a zlatých ruček a indexů je nesmírně elegantní. Korunka je zpracována tak, že její tvar a povrchové zpracování umožňují velmi dobrou a příjemnou manipulaci.

Co se týče stroje Unitas, jak většina milovníků mechanických hodinek asi ví, jedná se o velmi spolehlivý a robustní kalibr, který je prověřen léty užívání. Firma Sinn navíc tento strojek ještě dále zušlechťuje celou řadou úprav, které zdaleka nemají jen kosmetický charakter, ale ještě více zlepšují chod a spolehlivost tohoto stroje. Oproti standardní verzi má stroj tzv. hacking (funkci zastavení vteřinovky), vyvažovanou setrvačku Glucydur a systém přesné mikroregulace Triovis. A pro zajímavost – i tyhle hodinky by popřípadě nějakou nečekanou koupel na party v zahradním bazénu hostitele snesly – mají totiž WR 100m, což je na společenské hodinky velmi slušná hodnota.

V této řadě pak existuje ještě model Klassik B, který má ručky a indexy modřené, jež krásně ladí s modrým řemenem, na kterém se tyto hodinky dodávají, podobně jako ladí růžové zlato modelu 4N se řemenem zlatohnědým. Těžko říci, která varianta je hezčí…

Foto: Autor