Den na Dělostřílnách

Kromě samotných hodinek a jejich focení mne občas baví i sepisování nesmyslných textů třeba nad sklenkou Ardbegu 10y.

Náš chrám hodinek je poslední dobou nezvykle tichý. Nutno říci, že jsme si na to už docela zvykli, takže o nezvyklosti nemůže být řeč. Každopádně kromě telefonů, mailů a kurýrů nás a naše hodinky prakticky nic neruší. Momentálně si u nás hodinky vlastně žijou takovým svým vlastním životem. Mechanické jakoby každé ráno žadonily, aby si je někdo vzal do ruky, jemnými doteky natáhl a připnul na zápěstí. Za to by se mu pak odměnily příjemným tikotem, kterému my chronomagoři tak rádi nasloucháme. Solární se s příchodem každého dne dožadují slunečního svitu, aby si po dlouhé noci dobily energii a quartzové si žijou svým vlastním, v porovnání s mechanickými téměř jepičím, životem a jen doufají, že jim zrovna dnes nedojde baterka. O to více si užívají každého okamžiku a tikají jako o závod. Jedna vitrína v tomto ohledu však vyniká a díky plastovým pouzdrům těchto hodinek to je takový nikdy neutuchající kakofonní orchestr, který je ve své podstatě dosti libozvučný. Během dne se ty šťastnější hodinky zabalí a pošlou novému majiteli. Ty ostatní se s nimi rozloučí, popřejou jim hodně štěstí, protože jsou si moc dobře vědomy toho, že se s největší pravděpodobností už nikdy nesetkají a s odhodláním čekají dále na svůj velký den. Po setmění se teprve začnou dít divy. Všechno totiž utichne a celým Chronoshopem se rozline jemná záře. Hodinky totiž začnou dávat na odiv své pestrobarevné noční vzezření a snaží se přilákat potenciální nápadníky. Skoro to vypadá, že se jednotlivé kousky předvádí a předhání v tom, komu to jde líp. Výsledkem je magická podívaná, která je pozorovatelná pouze za naprosté tmy a pro běžného smrtelníka prakticky nespatřitelná. Pokud totiž nepracujete v hodinářství nebo jste jej nepřišli navštívit s páčidlem v ruce pět minut po půlnoci, tak statisticky máte větší pravděpodobnost, že vyhrajete v loterii, než že se ocitnete mezi tolika hodinkami v jejich přirozeném habitatu úplně potmě. S postupem noci začnou i ty nejodhodlanější kousky odpadat nebo minimálně slábnout a do samého rána to dokáže táhnout jen hrstka silných jedinců. S příchodem prvních ranních paprsků začíná koloběh znovu…


Vy, kdo nás znáte, víte, že jsme spíše introverti a ticho, které v naší prodejně momentálně panuje, se může jevit jako ideální pracovní prostředí. Chtěli bychom Vám dát vědět, že nám chybíte. Chybí nám rozhovory s Vámi, kteří hodinky teprve objevujete, ale především s Vámi, kteří je máte rádi stejně jako my. Hodinkám mír a Vám zdraví!

„White King Samurai” a Ardbeg 10y

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..