V polovině ledna jsme se vydali s Honzou Šteflem vstříc jihotyrolským zážitkům. Ačkoli původní záměr neměl nic společného s hodinkami, zvrhl se v zajímavou photosession. V hledáčku objektivů našich telefonů tak byly tikající počiny značky Certina, jimž kulisy tvořil majestátný Kronplatz a vrcholky okolních hor. Samozřejmě nechyběly skvělé občerstvovací stanice, kde jsme dobíjeli energii.

„Už se nemůžu dočkat. Za měsíc se chystám na lyže a na chvilku si odpočinu od práce,“ nechal jsem se slyšet držíc pivo v ruce U Bílé kuželky jeden prosincový podvečer. „A ty jedeš sám?“ zaznělo z kuloáru. „Ano, to je plán,“ odvětil sem. „Tak fajn, pojedu s tebou, co?“

No a tak se stalo, že jsme se na prodloužený víkend vydali dva. Ani ne po sedmi hodinách jízdy a řízkovém obžerství za volantem nás přivítaly kýžené a sněhem zaváté stráně. Ne nadarmo jsme z Prahy vyjížděli už v pět ráno, a tak se nám podařilo před polednem parkovat náš Peugeot 308 GT u paty lyžařského areálu Gitschberg Jochtal. Už samotné odpolední lyžování přineslo první smršť fotek. Možná jste si jich na Instagramech všimli.

Modelem postály potápěčské Certina DS Action Diver na NATO strapu v barvách, které si oblíbil Sean Connery coby 007 v první Bondovce Dr. No. Doprovázely nás jak na hoře Gitsch (2510 m n. m.), tak i na protilehlém vrcholu Jochtal (2008 m n. m.), u jehož výstupu z lanovky se nachází skvělá restaurace s ohromnou zahrádkou. Zde samozřejmě muselo dojít k nezbytné ochutnávce místního piva Forst, které sice není z nejlepších, ale co se dalo dělat. Většinu z 55 km místních sjezdovek rozprostřených ve dvou areálech propojených kabinkovou lanovkou jsme však do čtvrté odpolední zvládli projet i tak.

Naší základnou se stal Bonfanti Design Hotel v nedaleké vesničce San Sigismondo v Pusterském údolí, a to přesně na půl cesty mezi střediskem Gitschberg Jochtal a spodní zastávkou lanovky Kronplatz, kde ústí černé sjezdovky. Design hotelu byl koncipován ve velmi útulném italském stylu. O jeho minimalistickém interiéru, který navazuje na tradiční alpský styl, lze s klidem říci, že je moderní a bezesporu komfortní. Horského ducha mu pak dodávají prvky z přírodních materiálů, zejména ze dřeva a kovu. Po dni na cestě a na sjezdovkách nás ale potěšilo hlavně rozlehlé wellness s venkovním bazénem a panoramatickou saunou. Pecka.

Tím bezesporu nejdůležitějším místem se stala hotelová restaurace, ve které se večeře servírovala formou bufetu, po němž následovala servírovaná tříchodová degustační večeře respektující lokální chutě a ingredience. Nás zaujala velmi pestrá vinotéka s více jak sto druhy vín, z nichž nás lákaly přirozeně ty z oblasti Alto Adige. Právě v těchto prostorách nás reprezentovaly ocelové Certina DS 1 Automatic 125th Anniversary na ocelovém náramku, které vznikly v 1888 exemplářích k 125. výročí značky, jež si připomínala před deseti lety.

Říká se, že „automaty“ na sjezdovky nepatří. V našem případě však žádné k úhoně nedošly. Nejvíce by jim asi uškodil tupý náraz při zapíchnutí hůlky do namrzlého sněhu, nicméně ten v mém případě tolik nehrozí. Můj carvingový oblouk připomíná totiž spíše parodií na lyžování a svou podstatou se vlastně blíží více k tomu smýkanému – ano, znám rozdíly i teorii, ale nohy prostě občas neposlouchají a mozek jim v rámci pudu sebezáchovy radí úplně něco jiného, než bych si představoval.

Každopádně další naše tři dny se nesly ve stejném duchu intenzivního lyžování v areálu Kronplatz, nazývaným též Plan de Corones.

Jeho sjezdovky se z vrcholu ve výšce 2 275 m n. m. svážejí směrem do údolí třemi hlavními směry. Pro ty náročné je zde i obávaná kombinace Black Five, tedy pět černých sjezdovek, které rozhodně stojí za projetí, a po Honzově nátlaku mi nezbývalo nic jiného, než je s ním absolvovat. Zatímco jeho rychlosti přesahují 100 km/h, já se stihl cestou kochat ocelovými Certina DS Podium Automatic Chronograph. Mimochodem, jejich základnu tvoří velmi dostupný automat ETA C01.211 odvozený od architektury strojku Lemania 5100, jenž byl vytvořen pro Tissot a u svých dostupných chronografů jej využívá i Certina.

Kronplatz nabízí 119 kilometrů vynikajících sjezdovek, na nichž je rozestavěno 32 lanovek a vleků, takže si zde své cesty najdou i začátečníci a pohodovější lyžaři – prostoru pro toulky napříč sjezdovkami je zde dostatek. Vrchol Kronplatzu však není určen pouze a jen lyžařům, má totiž také svou kulturní stránku. Kromě obřího zvonu Concordia, jenž se stal tradiční atrakcí a místem mnoha vzpomínkových focení, se zde nachází opravdový architektonický skvost. Horské muzeum Reinholda Messnera, tedy Messner Mountain Museum Corones, navrhla sama Zaha Hadid a zabývá se tématem tradičního alpinismu.

Na svah jsme však vytáhli i quartzové Certina DS Podium Lap Timer Chronograph Racing Edition, které nás doprovázely i napříč našimi toulkami za gastronomií. Tradiční jihotyrolskou kuchyni doporučujeme ochutnat u lanovky Olang 1 na krásné autentické terase prastaré horské chaty Oberegger Alm. Z dálky byste to do ní neřekli, ale jídlo zde rozhodně překvapí – nejedná se o některak komplikované recepty, ale moderně pojatá rustikální kuchyně zde má své čestné místo. Party přes den se živou muzikou jsme našli v horské chatě Refugio Graziani ve směru k průsmyku Furcia, a dokonalou kalírnu plnou věčně slavících lyžařů, a to hlavně v odpoledních hodinách, v dřevěné chatce Ucia Bivacco.

Neděli jsme uzavřeli elegantně poslední jízdou po černé sjezdovce Sylvester a těsně po čtvrté sjeli k parkovišti, kde na nás čekal náš vínový Peugeot 308. Unavení jsme sedli za volant, spustili masážní režim „kočičí tlapky“ a v relaxačním módu s Cavalera Conspiracy valícími se z repráků jsme vyrazili ku Praze. Musím uznat, že to byl opravdu skvělý prodloužený víkend, jen víc takových….