Každý Čech zná její první tóny. Zaznívá při státních svátcích, sportovních vítězstvích i významných okamžicích moderních dějin. Málokdo si však uvědomuje, že příběh české státní hymny nezačal na Pražském hradě ani ve Stavovském divadle, ale v tehdy ještě samostatných Nuslích. A právě v Nuslích sídlí Beeman tvořící hodinky XIIVI. A tak není divu, že ho hymna inspirovala.
Právě zde vznikala v roce 1834 divadelní hra Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Její autor Josef Kajetán Tyl se v Nuslích často scházel s přáteli a spolupracovníky. A právě během práce na této hře napsal text písně (údajně v Nuslích a také v prostorách Josefských kasáren na dnešním náměstí Republiky), která měla být původně jen jednou z mnoha divadelních scén. Nikdo tehdy netušil, že jednoduchá otázka „Kde domov můj?“ bude jednou znít jako státní hymna samostatné země. A už vůbec nemohl tušit, že její notový záznam jednou zkrášlí číselník hodinek XIIVI a text jejich dýnko.
Nusle první poloviny 19. století byly úplně jiným světem než dnes. Za hranicí Prahy se rozkládala krajina luk, zahrad a vinic, protkaná cestami vedoucími podél Botiče. Právě obraz české krajiny – šumících borů, hučících vod a kvetoucích sadů – se otiskl do Tylových veršů. Hymna nevznikla jako bojová píseň ani jako oslava vojenské moci. Její síla spočívá v něčem mnohem hlubším: ve vztahu člověka k místu, které považuje za domov. Ostatně stejně jako hodinky XIIVI, které v Nuslích přicházejí na svět.
U hodinek MMXXVI/CXV, které jak název napovídá jsou 115. výtvorem kreativce a řemeslníka tvořícího hodinky pod přezdívkou Beeman, zaujme také obvodový kroužek bronzové lunety, který tematicky dotváří myšlenku hodinek. Nabízí totiž fragmenty notové osnovy a vyobrazení některých hudebních nástrojů, jako jsou trumpety či housle. Důmyslným řešením je využití skeletovaných ruček, které tedy necloní pohledu na záměrně zoxidovaný číselník.
Když byla Fidlovačka 21. prosince 1834 uvedena ve Stavovském divadle, samotná hra velký úspěch neslavila. Jedna její část však publikum zasáhla mimořádně silně. Píseň s hudbou Františka Škroupa si začala žít vlastním životem. Během národního obrození se stala symbolem českých snah o kulturní a jazykovou emancipaci a po vzniku Československa v roce 1918 získala oficiální postavení hymny. A vy si jejím zápisem na číselníku a dýnku hodinek XIIVI můžete každodenně připomínat její nesmírnou důležitost.
115. model je již vyprodaný, ale Beeman chystá na dnešní velkolepou party její pokračování. V tomto podání strojek ETA 2824 nedisponuje sekundovou ručkou, u dalších bude využita centrální ručka s motivem Českého lva na protiváze. Variant však bude povícero – a to nejenom v bronzu, ale i v dalších materiálech. Tak ať se líbí a až je vezmete do ruky, tak si nezapomeňte zanotovat: „V sadě skví se jara květ – zemský ráj to na pohled!“
Mimochodem, Fidlovačka byla kdysi tradiční velikonoční slavnost spojená s pražskými ševci, kteří se po staletí scházeli v Nuselském údolí k oslavám příchodu jara. Její název odkazoval na „ševcovskou fidlovačku“ – nástroj používaný při zpracování kůže, jímž ševci uhlazovali povrch budoucí obuvi. O řemínku na hodinky tehdy samozřejmě nemohla být řeč, ale pokud by tak bylo, byl by Beeman s paní Beemanovou, která nově řemínky pro hodinky XIIVI vytváří, dokonalým následovníkem tradice.
